I ten nejlepší řezný nástroj je nepoužitelný, jestliže není dost ostrý. To, jak je hrana ostrá, záleží na krystalické struktuře oceli, na tvaru ostří, na použitém brusném materiálu a konečně na zručnosti osoby, která nástroj brousí. Vyčerpávající popis různých metod broušení různých typů nářadí by překročil rámec tohoto katalogu.
Mokré nebo suché broušení?
Kalená ocel se nesmí během broušení moc zahřát. Když dosáhne teploty cca. 670°C, ocel mění svou strukturu a zcela ztrácí tvrdost. Ale již při značně nižších teplotách (150°C), může popouštění oceli a rozptyl uhlíku výrazně snížit výdrž čepele. Když ostří dosáhne této teploty, samotná čepel je často na dotek jen mírně teplá. Možnost přehřátí se zvyšuje s tvrdostí a obsahem uhlíku v oceli. Výjimku tvoří pouze rychlořezná ocel. Proto doporučujeme ruční broušení za mokra, nebo použití stroje chlazeného vodou, kde nedochází k výraznému ohřátí oceli.
Tvrdé nebo měkké kameny?
Čím jsou kameny „měkčí“, tím účinněji brousí, jelikož brusné částice jsou v důsledku své volné vazby (měkké pojivo) neustále vystavovány kontaktu s broušeným nástrojem. Z tohoto důvodu dosahují např. japonské King Stones, se svou volnou vazbou, ostrého břitu mnohem rychleji, než tvrdý arkansaský kámen. To ale na druhou stranu znamená, že se rychleji opotřebovávají, a musí být častěji srovnávány. Tvrdé brusné kameny např. arkansas, nebo belgičák jsou lepší pro řezbářská dláta, protože se tak snadno nepoškodí tvarem ostří. Základní pravidlo by mohlo znít: čím je ocel tvrdší, tím by měl být brusný kámen měkčí.
Zrnitost?
Čím je ocel tvrdší, tím méně se ostří opotřebuje a méně se tupí. Proto se výjimečně tvrdé japonské čepele nabrousí ručně relativně rychle, možná jen postačí pravidelně je obtahovat na jemném kameni, když začnou ztrácet ostrost.
Všeobecná pravidla:
zrnitost 80 – 220 se používají pro běžné ostření (tvarování, odstranění zubů a zářezů)
zrnitost 800 – 2000 pro broušení
zrnitost 3000 – 8000 pro obtahování a leštění
Čím je brusný kámen jemnější, tím ostřejší je břit. Vyleštěné ostří snižuje tření.
Ručně nebo strojem?
V případě značného opotřebení, zubů atd. nebo pokud brousíme nástroje ze slitinové (evropské) oceli, je vhodnější používat brusky chlazené vodou (např. TORMEK). To umožňuje i nezkušeným uživatelům, aby s pomocí příslušných přípravků zachovali úhel ostří. Ruční obtahování nástroje má za následek delší životnost ostří než leštění na stroji s plsťovým nebo koženým kotoučem, jelikož ty nástroj jen leští, ale neobtahují. Například japonské meče se výhradně obtahují pouze nejjemnějšími přírodními kameny.
Voda nebo olej?
Přidáním lubrikantu (vody, petroleje, nebo oleje) vymýváme odbroušené částice a zachováváme brusný efekt brusného kamene. Voda, která je doporučována pro japonské kameny, je pro tento účel nejvhodnější. Je také všude dostupná, lehce se jí zbavíme, nezanechává žádné skvrny a neškodí pleti. Jelikož nástrojová ocel není rezuvzdorná, měli byste čepel po každém broušení na mokrém kameni pečlivě usušit.
Broušení – víc než nutné zlo?
Ostré nástroje jsou přirozeným požadavkem pro dobrou, precizní práci. Ale i samo broušení může být víc než jen únavnou povinností. Nabroušená část vám nabízí pohled do vnitřní struktury ocele, v konečcích svých prstů cítíte interakci mezi kamenem a čepelí, zvuk vám napoví, zda se kámen a ostří nacházejí ve vzájemné harmonii. Trpělivost a koncentrace jsou odměněny hranou ostrou jako břitva. Broušení je výzvou pro všechny smysly a v neposlední řadě se také může stát zábavou.
Japonské brusné kameny (Toishi)
Syntetické japonské brusné kameny pro mokré broušení si díky svému ynikajícímu brusnému efektu nacházejí stále více zapálených uživatelů. Vzhledem ke své relativně měkké struktuře jsou brusné částice neustále vystavovány kontaktu s nástrojem a dosahují tudíž vyššího brusného efektu. Tyto brusné částice obsahují oxidy kovů a karbidy o vysoké chemické čistotě, které jsou spolu pojeny v keramické hmotě. Japonské brusné kameny jsou vhodné jak pro japonské, tak pro evropské řezné nástroje a nože. V případě potřeby mohou být srovnány brusným papírem pod vodu nebo rovnacím kamenem. Před použitím musí být kameny ponořeny do vody na 2 – 10 min., podle zrnitosti. Také se mohou uchovávat ve vodě.

Brusné a obtahovací kameny syntetické pod vodu

Pro jemná řezbářská dláta. Dvoudílná sada obsahuje: duté kameny, průměry 2,5/5/8/12/16 mm, rozměry 105 x 65 x 15 mm. Vypouklý kámen, průměr 2/3,5 mm, rozměry 65 x 40 x 6 mm.

Více než 25 let je americký výrobce Diamond Machining Technology nesporně vedoucí výrobce diamantových brusných kamenů. DMT nástroje jsou precizně zpracované, mimořádně odolné proti opotřebení a extrémně účinné. Jednotná velikost monokrystalických diamantových zrn je pevně vsazena do niklové desky. Je až pozoruhodné s jakou rychlostí lze brousit i velmi tvrdé nástroje. DMT výrobky jsou vhodné k broušení ručního i strojního dřevoobráběcího zařízení, nožů a dalších řezných nástrojů. Ani po letech používání se povrch brousku nezdeformuje, nevyštípne nebo nepraskne. DMT brousky mohou být také požívány k broušení skla, keramiky, karbidů a jiných tvrdých materiálů.
Brusná plocha 152 x 50 mm, tloušťka 19 mm, v plastikové krabičce s gumovými nožičkami.

Pro přesné broušení rovných čepelí řezných nástrojů. Minimální délka čepele 60 mm. Přípravky jsou použitelné pro všechny druhy rovných kamenů. Omezené použití pro broušení ručně kovaných (japonských) želízek.